Neveganský svět

Rostliny samozřejmě nejsou jen nějakou pasivní formou života. Vnímají, co se kolem nich děje a umí na to reagovat. Co je ale důležité: nemají centrální nervovou soustavu, což znamená, že fyzicky nemohou cítit bolest. 

Hlavním důvodem, proč lidé a zvířata cítí bolest je, abychom si uvědomili, že jsme v nebezpečí, zraňujeme se a mohli bychom tak okamžitě přestat dělat to, co děláme. Rostlina se ale hýbat nemůže, nemůže opustit bolestivou situaci, takže je otázkou proč by se rostliny rozvíjely tak, aby žily sebedestruktivně.

Pochybuji, že někdo opravdu věří tomu, že řezání krku krávy je to stejné jako krájení brokolice nebo, že kastrace několikadenních selátek je stejná jako loupaní brambor. Nicméně i kdyby rostliny přece jen bolest cítily, pak je veganská strava stále nejlepší volba. Jelikož například na 1kg zvířecího masa je potřeba přibližně 7kg rostlin, což znamená, že je mnohem více rostlin „zavražděno“ pro živočišné produkty než pro ty veganské.

Svět, ve kterém žijeme je odlišný od toho,ve kterém žili naši předkové před miliony let. Nyní máme k dispozici mnohem více možností. Můžeme pěstovat, sklízet ve velkém měřítku a celoročně a nahradit vše živočišné rostlinnými potravinami. Už nemusíme jíst svalovinu, vejce nebo mléčné výrobky, abychom přežili. Pokud někdo skutečně věří, že bychom měli jíst maso, protože to dělali naši předkové, pak by to zvíře měl jít sám lovit, nosit jeho kůži, přestěhovat se do jeskyně a zahodit veškerý svůj majetek a technologie, které naši předkové neměli. Zkrátka vybrat si jeden způsob chování z minulosti, abychom tím ospravedlnili naše chování v současnosti a zároveň ignorovat ty ostatní aspekty života v pravěku nedává smysl.

To nemusí být nutně lež - naši předkové zabíjeli, jedli a nosili zvířata, aby přežili. Museli. My už nemusíme, tak proč zakládáme svou morálku na jednání našich předků? Naši předkové byli primitivní divoši, ne vzory. Pokud je pojídání zvířat přijatelné, protože to dělali jeskynní lidé, pak by znásilňování a vzájemné vraždění dnes také mělo být morálně ospravedlnitelné... protože to také dělali naši předkové.

Vyvinuli jsme se z primátů, kteří přežívali na stravě složené z ovoce, ořechů, listů a občasného hmyzu - ale naše strava se měnila a vyvíjela tak, jak se měnilo a vyvíjelo prostředí, ve kterém jsme žili. 

Často se zmiňuje, že důvodem, proč jsme nyní tak inteligentní, je to, že jsme jedli maso a mnoho neveganů tvrdí, že nám pomohlo se vyvinout. I kdyby to byla pravda, pro dnešní společnost to nemá žádný význam, protože náš mozek se nevyvíjí pokaždé, když si dáme big mac, ani se jako druh nevyvíjíme pokaždé, když vstoupíme do steakhousu. Právě naopak. Pokud by konzumace masa skutečně přímo přispívala k vývoji mozku... nebyli by lvi v tuto chvíli vyvinutější než lidé?

Lev je masožravec, na rozdíl od člověka nemá možnost volby a kde není možnost volby není ani prostor pro morálku. Zvíře, jakožto oběť predátora v přírodě, má jednak šanci důstojně prožít svůj život v přirozeném prostředí a má alespoň nějakou šanci se zachránit nebo utéct. Je to do jisté míry vyrovnaný boj, což se ale o velkochovech ani jatkách říct rozhodně nedá. Zvíře je kojeno přes mříže, odebráno matce, vykastrováno bez anestezie, zmrzačeno, zavřeno v temných halách nebo malých boxech, kde se nemůže ani otočit a následně je odesláno transportem smrti do prostředí jatek, kde se na něj vrhnou stroje a zaměstnanci v krvavých zástěrách.

Lev by bez živočišné stravy zemřel. Člověk ne. Jsme všežravci, můžeme si vybrat, co budeme jíst. Proč volit násilí a smrt.

I když bychom si to všichni přáli, zvířata se pravděpodobně nepřestanou zabíjet ze dne na den. Živočišné zemědělství je zcela v našich rukou. Je to průmysl nabídky a poptávky. Jelikož je více a více lidí, kteří přestávají vytvářet poptávku, nabídka tím bude také klesat. Zvířata nebudou v takovém množství uměle oplodňována, zemědělci totiž nebudou chtít pokračovat v chovu obrovského množství zvířat, když bude poptávka nízká. Nebylo by to pro ně finančně výhodné. A pokud by přesto bylo třeba se o nějaká zvířata postarat, již existují stovky azylů, které se o hospodářská zvířata starají až do jejich přirozené smrti.

V případě speciálně vyšlechtěných druhů zvířat to může být pravda. Tzv. hospodářská zvířata jsou geneticky upravená, aby rostla či produkovala co nejvíce a nejrychleji. To má za následek mnoho bolesti. Například kuřata mají svá těla tak obrovská, že jejich nohy, kosti, orgány a klouby nemohou unést jejich vlastní váhu. Takový život je pro ně utrpením. Krávy zneužívané pro mléko jsou nuceny k mnohonásobně vyšší dojivosti a často trpí nemocemi vemene i končetin. Slepice zneužívané kvůli vejcím, které v minulosti snášely ročně jen několik vajec, jich dnes vyprodukují stovky, což jejich metabolismus velice vyčerpává. Nedává tedy smysl udržovat uměle vytvořené druhy zvířat, které byly člověkem vyšlechtěny na vysoký výkon, který jim způsobuje bolestivou zátěž.

Potravní řetězec je v přírodě nesmírně důležitý, představuje přírodní řád, který udržuje přirozenou velikost populace divokých zvířat. Ale to, co děláme zvířatům – kdy je uměle množíme, násilně oplodňujeme, odebíráme jejich děti, mrzačíme je, vykořisťujeme je, odvážíme na jatka, kde je pověsíme vzhůru nohama a podřízneme jim hrdlo – to nemá nic společného s potravním řetězcem. To se nepodobá ničemu, co můžeme vidět v přírodě. Predátor musí zabít kořist, aby přežil. My nepotřebujeme zabíjet, abychom žili.

Výmluva na potravinový řetězec stojí na názoru, že když máme fyzickou schopnost zotročovat a vykořisťovat ostatní, jsme pak morálně oprávněni tak činit. To je jako kdyby pachatel domácího násilí tvrdil, že je v pořádku bít svou ženu, protože muži jsou silnější než ženy.

Někdo je k tomu určil a ten někdo byl člověk. Když máte myšlenku a aplikujete ji do společnosti dostatečně dlouhou dobu, stane se společenskou normou. A když tuhle společenskou normu budeme živit, za čas se stane součástí kultury dané společnosti. Když se podíváme na různé kultury a tradice po světě, jasně vidíme, že nejsou dobrým ukazatelem toho, co je morální. Například na festivalu psího masa v Yulinu jsou desítky tisíc psů a koček zmrzačeny, zabity a snědeny. Lze se spokojit i v tomhle případě s argumentem, že k tomu byli určeni? A když není morální pro naší kulturu zabíjet psy a kočky, proč by mělo být morální zabíjet krávy, prasata, kuřata a ovce, kachny, husy a všechna další zvířata? 

Jíst produkty ze zvířat není potřebné pro naše zdraví ani přežití, proto je to morálně neobhajitelné. Nákup zvířecích těl, mateřského mléka nebo vajec z malých farem nebo biofarem neznamená, že je to etické. Zvířata z biochovů i z velkochovů skončí na těch stejných jatkách.

Realita je taková, že i kdybychom byli enviromentálně a ekonomicky schopni dát všem těm zvířatům, která lidé konzumují velké pastviny a nechali je dělat, co je pro ně přirozené, i kdybychom našli systém, kde bychom jim nemuseli odebírat mláďata, kde bychom je nemuseli mrzačit, či násilně oplodňovat, naprosto vždy bychom jim nakonec museli vzít život. To je realita užitkového chovu. 

Ať už jde o kterýkoliv z těchto průmyslů, život v něm bude zvířatům vždy odebrán. A z tohoto důvodu je irelevantní jakou kvalitu života jim zařídíme. V momentě, kdy je vezmeme ze zahrady a odvezeme na jatka, abychom jim vzali život, je to vykořisťování. A nedá se to morálně obhájit. 

Biofarmy tu nejsou pro zvířata, jsou tu proto, aby ulehčily lidskému svědomí. Zvířata nezajímá, jaký nápis mají na obalu v supermarketu. Nezajímá je, zda jsou označeni jako bio, z pastviny, volného chovu. Tato označení neochraňuje zvířata, ale mají za účel prodat daný produkt.

Pravděpodobně JE to volba, někdo se může aktivně rozhodnout jíst zvířata a jejich sekrety, stejně jako se rasista aktivně rozhodne být rasistou nebo násilník se aktivně rozhodne znásilňovat. Vražda není morálně ospravedlnitelná jen proto, že se vrah osobně rozhodl vraždit. Není morálně ospravedlnitelné bít psa jen proto, že se násilník osobně rozhodl psa bít a není morálně ospravedlnitelné platit za vykořisťování a zabíjení zvířat jen proto, že se někdo osobně rozhodl platit za to, aby se to dělo.

Když lidé používají tento argument, buď se natolik odpoutali od skutečnosti, že jejich "jídlo" pochází z živé bytosti, nebo si zvířat tak málo váží, že jejich život vůbec nepovažují za hodnotný. Jejich osobní volba se totiž mnohem víc týká tisíce zvířat, které kvůli němu přijdou o život.

Pokud vychází snižování živočišných produktů z etického postoje, není tahle volba žádný morální kompromis. Pro zvířata, která jsou stále využívána a zabíjena to nic neznamená. Zvíře není vděčné, že osoba, která sní jeho tělo redukuje svou spotřebu živočišných produktů. Stejně jako by nám nepřišlo přijatelné, že pedofil snižuje četnost zneužívání dětí.

I když jí dotyčný zvířata „jen“ jednou týdně, stále jsou tu jedinci, které to negativně ovlivňuje a jsou brutálně zabíjeni.